CS
EL 
SL 
HR 
SK 
PL 
HU 
EN Bezpečnost klientů je naší prioritou
Regulovaný a důvěryhodný broker
Regulovaný a důvěryhodný broker
Před pár dny renomované noviny Financial News zveřejnily výhled dopadu elektrifikace v automobilovém průmyslu na pracovní místa. Výhled na nejbližší desetiletí předpokládá přechodem na elektrické vozy pokles počtu pracovních míst v Německu o 400 000.
Ale pravda je někde jinde. Kontrakce pracovní síly by měla být na úrovni pouze 1 % v horizontu příští dekády, přechodem německých výrobců jako například Audi, Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, a Porsche na elektromobily. Média, podporovaná německou vládou, však tvrdí, že za propouštěním stojí zejména odstraňování špinavých (fosilních) motorů a přechod na zelenější (elektrické) motory.
Proč neupozorní i na fakt, že německá automobilová výroba padla na 23letá minima? Je to z důvodu nezpůsobení paniky u spotřebitelů, že časy největší prosperity jsou za námi a blížíme se postupně k neodvratné recesi?
Na grafu můžeme pozorovat výrobu automobilů Německa v milionech od 1994:
Podle nařízení Evropské unie by emise CO2 z aut měly klesnout o 45 %. Na základě toho by měl narůst prodej nových automobilů s nulovými nebo nízkými emisemi o 40 %. Výrobci automobilů by měli snížit produkci CO2 také o 45 %. Vyhlídky německé vlády očekávají výrobu 10 milionů elektrických automobilů do roku 2030.
Linky automobilek Porsche a Volkswagen vyrábějících elektromobily dodnes nevykázaly hromadné propouštění přechodem na umělou inteligenci a automatizaci. Zmíněný trend je relativně pomalý, ale výrobci automobilů a odbory tlačí své zaměstnance do rekvalifikace už dnes. Důvodem, že automobilky snižují využívání svých výrobních kapacit, je pokles prodejů.
Za zmíněným propouštěním stojí zejména zpomalení ekonomického růstu, který se jako první projevil na cyklickém automobilovém sektoru. Ekonomický růst Německa se mírně zvedl ve čtvrtém kvartálu 2019, ale vykázaný růst byl nejnižší za posledních 6 let. Hlavním důvodem bylo obchodní napětí s největším dopadem na automobilový sektor, což dovedlo největší evropskou ekonomiku na pokraj recese. Pokles růstu trvá již od roku 2017, kdy meziročně poklesl z 2,5 % na 1,5 % a v minulém roce na 0,6 %.
Na grafu můžeme pozorovat postupný trend zpomalování ekonomiky a pro investory nejoblíbenější čas na nákup většiny akcií za výrazně podhodnocenou cenu.
V médiích se už skoro 2 roky lze dočíst o apokalyptických scénářích Slovenska po vykázání nejrychlejšího růstu zadlužení Slovenské domácnosti v první polovině roku 2018. Na základě této skutečnosti přistoupila NBS v létě 2019 ke zvýšení nároků na poskytnutí hypotéky s platností od 1.1.2020. Výše splátky úvěru bude moci dosahovat maximálně 60 % čistého příjmu žadatele, a to už po odečtení životního minima. Do konce minulého roku byla hodnota o 20% vyšší, na úrovni 80 %. Podle odhadů České národní banky by měl zákon zasáhnout zhruba čtvrtinu žadatelů, kteří by v současné době žádali o úvěr. Objem úvěrů domácností dosahuje v současnosti hodnoty 52 miliard eur.
Dalším důvodem opatření NBS byly převažující poskytnuté úvěry na bydlení v rámci Evropské unie v minulém roce i přes zpomalení meziročního růstu úvěrů na bydlení 12,8 % na 11,4 %. Na druhou stranu růst spotřebitelských úvěrů poklesl na polovinu. Navzdory zpomalujícímu trendu růstu je předpovídaný růst na rok 2020 větší než 10 %.
Důvodem nadměrného zadlužování byl růst cen bytů. Nejvyšší růst cen vykázaly novostavby v Bratislavě, kde růst zrychlil na 10 %. Důvodem byla hlavně nedostatečná nabídka převažující nad poptávkou. Někteří analytici předpovídají tento růst bytů v Bratislavě i na rok 2020.
Na druhé straně stojí banky, na které má současná situace negativní dopad. Politika Evropské centrální banky, která spočívá v držení hlavní úrokové sazby na úrovní 0 % a depozitní sazby v záporných hodnotách, snižuje ziskovost z hlavního zdroje zisku – úvěrů. Aktuální nízká míra nákladů na kreditní riziko může vést k cenovému podbízení budoucího nárůstu kreditního rizika, kvůli příliš nízkým úrokovým maržím. Dopad můžeme pozorovat i na kapitálovou přiměřenost bank, která klesala ve velkých bankách a rostla u menších a středně velkých bank. Důvodem je, že velké banky mohou poskytovat úvěry za nižší úrok než banky menší, které v současnosti profitují z objemu poskytnutých úvěrů.
Projekcí analytiků pro rok 2020 je pokles inflace ze současných 2,8 % na 2,5 %, což vyvolá nárůst nákladů dlužníků na úvěry. Na druhou stranu současná historicky nízká nezaměstnanost na úrovni 4,9 % bude přetrvávat v současném roce, což by se mělo postupně promítnout do růstu cen potravin. Podle odhadů by spotřebitelské ceny měly růst o 2,7 %, což je nejvyšší růst od roku 2012.
Tempo růstu nominálních mezd předčí růst produktivity, což bude nadále snižovat vnější konkurenceschopnost ekonomiky. Uvidíme, jak se hlavní tahoun české ekonomiky vypořádá se zvyšováním nákladů na mzdy. Jednou možností bude zvyšování produktivity práce díky inovacím nebo zaměření se na země s nižšími náklady na pracovní sílu.
11.12.2019 se konalo zasedání americké centrální banky – FED. I když hlavní úroková sazba zůstala na nezměněném intervalu 1,5 %-1,75 %, zajímavostí byla následná tisková konference guvernéra FED Jeroma Powella. Během konference se vyjádřil: „Když bude vhodné koupit něco jiného než státní zakázky, FED to udělá.“
FED již v minulosti spustil repo operace na skupování státních poukázek, kterými chce na trh dostat likviditu, která očividně po spuštění kvantitativního utěsňování chyběla. Co pod pojmem koupit něco jiné Powell myslel, nikdo neví. Trhy reagovali nárůstem akciových indexů, depreciací dolaru, snížením výnosnosti vládních dluhopisů, jak můžeme pozorovat na grafu:
Zdroj: www.zerohedge.com
Můžeme v budoucnosti čekat skupování státních dluhopisů? Když ano, tak proč? Očekává Powell nástup cel, které přijdou v platnost 15. prosince?
Kdyby se FED řídil tvrdými daty jako zaměstnanost, 2% růst inflace a růst HDP, tak by tato zpráva nebyla na místě. HDP ve 3. kvartálu vykazuje podle posledních předběžných údajů solidní 2 % růst. Nezaměstnanost se udržuje na dlouhodobých historických 3,5procentních minimech a jádrová CPI inflace v listopadu, stejně jako v říjnu, rostla 2,3 % na meziroční bázi. Podle ekonomických teorií bychom mohli v blízké době očekávat přehřátí ekonomiky.
Poptávka po drahých kovech se objevuje i u centrálních bank. V září centrální banky koupily 547,5 tun zlata v čele s Ruskem. V procentuálním vyjádření nákup zlata stoupl o 12 % oproti minulému roku, na čemž můžeme pozorovat zvyšující se poptávku po této komoditě. Celkově světové centrální banky v minulém roce nashromáždily 651,5 tun zlata.
Jestliže trh bude pokračovat na vlně této zprávy a Trump bude pokračovat v nevyzpytatelných obchodních jednání i nadále, otevírá se prostor pro potenciální růst komodit jako zlato, stříbro anebo paládium. Mezi zlatem a stříbrem můžeme pozorovat pozitivní korelaci, díky oslabování dolaru a zpomalení růstu světové ekonomiky můžeme indikovat potenciál růstu. V případě paládia je vývoj o něco zajímavější, protože jeho hlavním spotřebitelem je automobilový sektor. I přesto, že celý automobilový sektor zažívá výrazné poklesy prodejů, paládium se drží na svém all time high nad 1900 USD/ trojskou unci. Stojí za tím boom kolem vývoje vodíkových motorů, ve kterých se využívá anebo je to nový bezpečný přístav z investičního hlediska? Jestliže se vyřeší problém likvidity na trhu s touto komoditou a sníží monopolní postavení Ruska, které zastřešuje víc jak 40 % světové produkce, tak se jednou možná dočkáme.
ProfitLevel ve své analýze varuje před riziky, jež vyvstávají u klientů, kteří chtějí investovat do neregulovaných digitálních měn, zejména kryptoměn, z nichž nejrozšířenější je bitcoin.V uplynulých dnech jsme mohli pozorovat nejprve na Twitteru a poté i Facebooku boom falešných reklam, které lákaly na možnost zhodnocení svých investic o stovky procent. Jedná se o čistý podvod, kdy jeho původci se snaží vylákat z uživatelů osobní a platební údaje, a pak je o peníze připravit.To však není zdaleka jediným rizikem, spojeným s neregulovanými digitálními měnami. Podívejte se, jak jsme je zpřehlednili v analýze ProfitLevelu.
Zatímco plusy kryptoměn jsou už poměrně známé, o rizicích jejich stoupenci příliš nemluví. Tím základním, které ohrožuje i dominantní bitcoin, je regulace. V první řadě jsou kryptoměny konkurencí pro státní měny, jež jsou pod kontrolou centrálních bank. Všechny velké měnové systémy, od Fedu přes ECB až po čínskou vládu, uvažují nebo začínají kryptoměny regulovat. Příkladem, jak administrativní restrikce ovlivnila cenu kryptoměny, je opatření právě v Číně. Na grafu můžeme pozorovat vývoj ceny bitcoinu po zákazu čínské vlády zveřejňovat jakékoliv reklamy spojené s kryptoměnami v sociálních médiích.
Zdroj: www.tradingview.com
Zisky z této investice se nezdaňují, což je sice pro investory další lákadlo. Avšak to je právě další faktor, který povede vlády k omezování kryptoměn.
Druhým zásadním rizikem pro hodnotu kryptoměny je jiná kryptoměna. Bitcoin dominuje a jeho algoritmus zaručuje, že ho bude jen omezené konečné množství, což by mělo jeho hodnotu dlouhodobě zvedat. Ale pokud se na trhu objeví ještě atraktivnější měna, může se z bitcoinu, nepodloženého žádnou materiální hodnotou, stát jen prázdná skořápka. Jiné kryptoměny tyto příběhy už napsaly a padly až na hořké dno nulové hodnoty.
Vábení na vysoký výdělek podporuje extrémní volatilita na trhu s kryptoměnami. Trh je otevřen 24 hodin denně a cena se neustále mění. Například cena bitcoinu dosáhla 17. prosince 2017 $20,000, o sedm dní později spadla na $14,626, tedy o více než čtvrtinu.Výkyvy jsou způsobeny nejen „reálnými“ spekulacemi na pokles nebo růst. Faktorem jsou i falešné burzy, které při růstu hodnoty bitcoinu působí jako důvěryhodné, ale následně po kulminaci ceny zruší stránku na obchodování a peníze investorů zmizí.Důvodem úspěchu falešných reklam je hlavně šikovnost útočníků. I přestože facebookový gigant rapidně zakročil a omezil reklamy týkající se blockchainu a kryptoměn, podvodníci našli nový způsob, jak tyto reklamy propagovat na platformě.Podvodníci v současnosti přesedlali z využívání robotů, kteří se vydávali za krypto-celebrity a zveřejňovali velké masy reklamních odkazů. Novým trendem je vytvořit způsob, jak ověřit profily a zamaskovat je za slavné osobnosti jako například Elon Musk, podnikatel Petr Kellner nebo bývalý fotbalista Pavel Nedvěd.Oběťmi podvodu se stali taktéž mnozí politici a vládní účty, ale i obři jako Google a Target. Bude zajímavé pozorovat, jestli Facebook dokáže problém vyřešit efektivněji než Twitter. V současnosti odstraňují a zakazují tyto podvodné účty, ale jejich nápor je tak velký, že nedokáží mnohé z nich vyhodnotit jako podvodné.
